Tipy na výlet | Ubytování, penzion, restaurace, Ústecký kraj, České středohoří

Články
Kontakt

Tel. +420 777 807 690
Tel. +420 775 045 052
E-mail: orac@email.cz


 

Penzion Oráč
Opárno 57
p. Lovosice
410 02

Mapa, Karte, Kort, Map

Na úvod » Tipy na výlet

Tipy na výlet

Tipy na výlet

Výstup na Lovoš: Budíček v 7,30 hod. Snídaně v 8,00. Odchod z ubytovny 8,30 a po modré turistické značce  kolem ohrady s koňmi cca po jedné hodině chůze dosáhnete vrcholu. Někteří jen prostě vylezou na kopec. Na Lovoši je možno se občerstvit v turistické chatě a kochat se výhledem na okolní vršky a spodky. Stejnou cestou se dostanete i dolů a můžete poobědvat v ORÁČI a po dobrém obědě se jít natáhnout na Váš pokoj. Myslím dobrý výlet na půl dne. Vhodné i pro méně zdatné jedince.

Hrad Oparno: Až se probudíte po náročném večeru v restauraci ORÁČ, tak si pohodlně zajdete dolů v pantoflích na hemenex nebo česnečku dáte si dobrý kafe možná i vyprošťováka a hurá na hrad. Tentokrát půjdete asi 153 metrů dolů a u kapličky odbočíte vlevo. Vydáte se do mírného kopečka ale jen pár metrů. Dojdete ke kamenné zídce před ní doprava a tam už to opravdu musíte najít. Za drátěným plotem(maschendroatzaun) se hlavně nedat doleva do lesa ale skoro rovně kde byste již měli spatřit tu hromadu kamenů. Ano to je náš hrad Oparno. Teď záleží čistě na Vás, buďto se skutálet do výletní restaurace Černodolský mlýn anebo se vrátit nasávat do Vašeho našeho penzionu. Tento „výlet" je zvláště vhodný pro naprosté lenochy a hospodské povaleče nebo tatínky po deseti a více dvanáctistupňových pivech a několika rumech. Ale je to výlet!

Dubičky: Pozor jen pro ty, kteří důvěřují našim drahým dráhám neboť se jedná o výlet vlakem a částečně pěšky. V restauraci ORÁČ se večer před dnem D zeptáte personálu na odjezdy vlaků směr Teplice, určitě Vám rádi pomůžou.Zjistíte si spoj a po snídani sejdete 700 m na zastávku Oparno kde si pro jistotu na jedoucí vlak mávnete. Možná že vám jen přibrzdí tak na to pozor. V motoráčku si koupíte jízdenky do Radejčína, kde i vystoupíte. Myslím,že po žluté značce se dostanete na dubický kostelík s úžasným výhledem na Portu bohemiku a s možná otevřenou hospůdkou. Stejnou cestou zpět do Oparna ať stihnete oběd nebo večeři, záleží na tom jak dlouho se budete kochat a jaký si vyberete spoj zpátky. Vhodné pro rodiny s dětmi a stupeň obtížnosti 2-3 pokud hrad je 1. a pochod Praha Prčice 7.

 

  • Oparno - Boreč - Oparno 8 km
  • Oparno - Milešovka - Oparno 15 km
  • Oparno - Milešovka s Ostrým - Oparno 20 km
  • Oparno - Kletečná, Milešovka a Ostrý - Oparno 25 km



  • Výlet vlakem do Lovosic (Lidl,Penny,Billa)
  • Výlet vlakem do Teplic


Autovýlety:

  • Oparno - Praha a zpět 130 km (restaurace U Fleků)
  • Litoměřice 30 km(náměstí, katakomby)
  • Ploskovice 50 km (zámek a zámecká zahrada)
  • Zubrnice 70 km (skanzen vesnice, muzeum dráhy)
  • Libochovice 40 km (zámek a hrad Hazemburg)
  • Roudnice 60 km (letiště, vyhlídkové lety)
  • Teplice 50 km (lázně, aquapark, sauna)
  • Ústí nad labem 40 km (lanovka na Větruši, ZOO)
 
 
 

 
 

Zajímavosti

Lovoš

Lovoš (německy Lobosch) je čedičová hora nedaleko Lovosic. Jeho vrchol leží v nadmořské výšce 570 m. Nachází se v Českém středohoří v dolním Polabí. Na vrcholu byla postavena turistická chata, od které je vynikající výhled na všechny strany. Mimo jiné je zde velice dobře vidět celé město Lovosice jemuž právě vrch Lovoš tvoří přirozenou dominantu. Chata je užívána nejen pro turistické a rekreační účely ale i coby výhodný telekomunikační objekt. Samotný vrch je tvořeny vlastně dvěma kužely, Velkým a Malým Lovošem,...

Lovoš - nepřehlédnutelný šlechtic Českého středohoří, vévodí krajině líbezné nedaleko Lovosic. Je sice nižší než Milešovka, ale o to více skýtá příjemnější přístup na svůj vrchol, odkud je podle mého mínění, i daleko krásnější pohled do široširé krajiny, a to ze všech přístupných míst.
Vrch Lovoš je z daleka dobře rozpoznatelný podle svého typického tvaru se dvěma vrcholy - Velkým (570 m n.m.) a Malým Lovošem (485 m n.m) zvaným též Kybička. Je zajímavé, že se oba vrcholy od sebe liší geologickým složením. Zatímco Velký Lovoš je tvořen čedičem, Malý Lovoš vznikl ze znělce. Téměř celý vrch byl vyhlášen Národní přírodní rezervací s pozoruhodnou vegetací skalních stepí, polostepí a suťového lesa. mezi chráněné zástupce květeny patří kosatec bezlistý, koniklec luční český, třemdala bílá, bělozářivka liliovitá, kavyl Ivanův a další. Z keřů je to hojně zde rostoucí dřín obecný. Východní svah Kybičky zaujme své návštěvníky Panenskými kameny, což je název tří znělcových sloupů - trachytových věží, k nimž se váže pověst o zkamenělých dívkách, která byly potrestány za zanedbání mše.

Vrch Lovoš však není jedinečný pouze svou geologií a porostem, ale také tím nejúchvatnějším kruhovým výhledem na panorama Českého středohoří. Rozhlédnout se do kraje můžeme i z terasy na střeše turistické chaty, která na Lovoši stojí od roku 1924 a původně se jmenovala Schwarzenberghütte - Schwarzenbergova chata; to na počest hraběte Johanna Schwarzenberga, který poskytl nemalé finanční prostředky na její obnovu.
Původní první chata s rozhlednou z roku 1892, kterou zde vystavěl Lovosický horský spolek (Lobositzer Mittelgebirgs Verein) za podpory majitele panství Adolfa Josefa Schwarzenberga shořela při požáru založeném vandaly v roce 1918. V roce 1924 byla během čtyř letních měsíců vystavěna Schwarzenberghütte, k ní byl o dva roky později přistavěn sklep a za další čtyři roky byla rozšířena o malou hromadnou ubytovnu.

 Oparno hrad 

Hrad Opárno byl postaven v 1.polovině 14.století Smilem ze Vchynic. Půdorys hradu je obdélníkový 46 x 15 m. Již roku 1520 byl však hradní objekt v rozvalinách. Na svahu hradního ostrohu jsou kmeny většiny stromů odchýleny od svislice, korunami do údolí. Je to způsobeno pomalým pohybem svrchní vrstvy zeminy. Hlouběji zapuštěné kořeny brání v pohybu celým stromům.

 

Boreč

Vrch Boreč nebo také Borečský vrch (německy Boretzer Berg, 446 m) je hora nacházející se v CHKO České středohoří nad osadou Boreč asi 4 km západně od Lovosic.

 

Princip ventarol

 

Masiv Borče je morfologicky dokonalou kupou, vypreparovaným lakolitem, budovaným sodalitickým trachytem, který je protkán složitým puklinovým labyrintem. Byl zařazen do evropské soustavy chráněných území Natura 2000. Jedná se o lesnatou znělcovou vyvýšeninu, na které se nachází Národní přírodní památka Boreč se stejnojmennou naučnou stezkou. Chráněné území zaujímá plochu 18,7 ha a je chráněno již od roku 1951. Jedná se o jeden z nejpozoruhodnějších vrchů v CHKO České středohoří se zcela unikátním výskytem zvláštního geologického jevu tzv. mikroexhalací a ventarol.

 

Zdejší geologická zvláštnost spočívá v tom, že celý vrch je protkán sítí malých skalních puklin, které ústí jak na úpatí kopce, tak na jeho vrcholu, kde jsou uměle rozšířeny. V zimě pak nastává velice zajímavý jev spočívající v tom, že kopec dole na úpatí nasává studený vzduch z venkovního prostředí, který pak prochází celou soustavou vnitřních puklin, zde se ohřívá od okolní horniny, a je podstatně teplejší vyfukován zpět do ovzduší nahoře na temeni kopce. Rozdíl teplot unikajícího vzduchu vůči okolnímu prostředí může být až 20 °C. Uvnitř kopce se ohřívaný vzduch obohacuje o vlhkost, proto v tuhých zimách nad vyústěním vzniká masivní ojínění porostu a překrásné rampouchy. Hnací silou tohoto jevu je rozdíl teplot vzduchu - teplý vzduch stoupá vzhůru a studený klesá dolů. V létě pak působí zcela opačný efekt, teplý vzduch je nasáván na temeni kopce, průchodem vnitřními puklinami se ochlazuje a dole na úpatí je už ochlazený vyfukován zpět do ovzduší, teplota na výstupu zde činí okolo 4 °C. Teplota horniny uvnitř kopce nikdy neklesne pod 9 až 10 °C a celý efekt je tím větší, čím nižší je okolní teplota. Znamená to, že dosažený teplotní rozdíl je největší, je-li tuhá zima. V praxi to způsobuje také další doprovodný jev - v jámách na vrcholu kopce lze i uprostřed té nejtužší středoevropské zimy pozorovat čilý život různých drobných organizmů (živočichů i rostlin). Za zmínku stojí pozoruhodný výskyt borečky vzácné (Targionia hypophylla). Celý kopec tak funguje coby jakýsi obří přírodní akumulátor tepelné energie. Tuto „záhadu“ Borečského vrchu odhalil až v roce 1881 pražský univerzitní profesor Jan Krejčí se synem Prokopem. Celý unikátní jev lze pozorovat zejména v zimě, k jeho vysvětlení a dobrému poznání zde byla zřízena okružní naučná stezka Boreč, jež začíná i končí ve vesnici Režný Újezd. Národní přírodní památka je také velmi dobře přístupná i od stejnojmenné osady Boreč po nově zřízené Tyršově stezce[1], která je značená od kapličky zeleným trojúhelníkem. Podobný přírodní jev mikroexhalací byl také v menším měřítku pozorován i na sousedním Sutomském vrchu. Spolu s ledovými jámami na Plešivci a kamennými slunci u Hnojnic se pravděpodobně jedná o jednu z nejunikátnějších geologických zajímavostí nejen v samotném Českém středohoří, ale i v celé České republice

 Milešovka

Milešovka(německy Milleschauer, Donnersberg) je nejvyšší hora Českého středohoří. Její vrchol leží ve výšce 836,5 metrů nad mořem. Jméno získala podle nedalekého Milešova (2 km). Byla zde zřízena národní přírodní rezervace (51,3 ha, od roku 1951). Z vrcholu hory je kruhový rozhled do dalekého okolí, Milešovka totiž všechny ostatní vrchy v Českém středohoří výrazně převyšuje. Také proto se jedná o místo s nejdrsnějším podnebím v Čechách. Milešovka je považována za největrnější horu Česka, bezvětří je tu jen osm dní v roce.

Kletečná

Zalesněný znělcový vrchol nad stejnojmennou vsí, který zaujímá se svými 705,9 metry nadmořské výšky sedmé místo v žebříčku nejvyšších vrcholů Českého středohoří.
Díky výraznému umístění v krajině a ladným křivkám svého kuželovitého tvaru je Kletečná považována za sesterskou horu Milešovky, po jejímž boku se tyčí a se kterou tvoří neodmyslitelný panoramatický symbol Českého středohoří. Její vrchol přitahoval člověka od pradávna. Dokladem toho jsou nálezy dvou srpů z pozdní doby bronzové, které zde byly uloženy nepochybně jako kultovní předměty.
S výjimkou jihozápadní strany, kde se rozkládá kamenné moře, jsou strmé suťové svahy ve vrcholové části pokryty řídkým listnatým lesem. Samotný vrchol zaujímá malá plošinka, v jejímž středu je navršena vysoká kamenná mohyla. I když bujná vegetace zabraňuje kruhovému rozhledu do kraje, je možno z menších průhledů spatřit za dobré viditelnosti například vzdálený Ještěd. Další možnosti k výhledu nabízí již zmíněný bezlesý jihozápadní svah rozkládající se jen o něco níže pod vrcholem.

Ostrý

Typická zřícenina hradu v Českém středohoří, zaujímající vrchol sopečného kuželu (552,6 m). Nachází se 1 km jihovýchodně od Milešova.

Hrad Ostrý náleží spíše k těm mladším hradům na českém území, vybudován byl totiž až na sklonku husitských válek. Předpokládá se, že byl založen až někdy po roce 1432, kdy došlo k rozdělení společného majetku dvou bratrů z rodu Kaplířů ze Sulevic. Zatímco prvnímu z nich, Gerunkovi, zůstal Milešov, získal Václav Kaplíř ze Sulevic pozemkový majtetek, na němž si zbudoval hrad Ostrý. Jméno hradu Ostrý, německy nazývaného také Schrafenstein (= Ostrý kámen), se v souvislosti s Václavem Kaplířem objevuje v písemných pramenech poprvé roku 1436. Díky své poloze na vrcholu strmé hory byl hrad dobře chráněn před dělostřelbou, která se právě v této době (za husitských válek) dočkala velkého rozmachu. V neklidné době 30. - 40. let 15. století poskytoval hrad Ostrý svému zakladateli dostatek bezpečí. A nejen to, rodové větvi svého zakladatele dal i nové jméno, Václav a jeho potomci se od té doby nazývali Osterskými ze Sulevic. V jejich vlastnictví byl Ostrý až do přelomu 70. - 80. let 15. století, poté přešel do majetku jiné větve Kaplířů, kteří ho drželi až do roku 1505. Další majitelé se se v držení hradu rychle střídali. Když v roce 1535 jistý Albrecht z Valdštejna (nejedná se o slavného vojevůdce) prodával zdejší panství svému bratru Janovi, sídlícímu na tvrzi v Bílém Újezdě, byl hrad Ostrý uváděn jako součást majetku. Avšak při majetkové směně v roce 1565, kdy panství získal Jan Černín z Chudenic, byl hrad již opuštěný: označen byl jako "zámek pustey Vostrey". Stárnoucí stavba již nevyhovovala dobovým nárokům na moderní bydlení; strmý skalnatý kopec, který byl kdysi hlavním důvodem k výstavbě hradu, stal se mu nyní osudným.

Někdy před rokem 1784 se jistému zedníkovi z nedaleké vsi zdálo, že na hradě nalezl peníze. S povolením od vrchnosti zbudoval prý na hradě dřevěný pivní šenk i s tanečním parketem a mimoto zde prováděl i různé výkopy. Poklad údajně nenalezl, jen staré podkovy a jiné haraburdí. Ani jeho pivnici štěstí nepřálo, neboť byla stržena divokou vichřicí. Na hrad Ostrý nezapomněla ani lidová slovesnost. Ta praví, že se na zpustlém hradě usídlili bratři Paška a Pole, obávaní loupežníci zdejšího kraje. V okolních vsích o nich dodnes kolují živé příběhy i písně.

Z hlediska stavebního využívá hrad skalnatého vrcholu, kolem kterého pozvolně stoupá přístupová cesta. Ta byla na západní části kopce pod skalnatým hřebenem přehrazena první, dnes již nedochovanou branou, za kterou se nacházelo první předhradí. Tím stoupala cesta dále ke druhé, rovněž nedochované bráně. Ta se nacházela za místem, kde ještě dnes po pravé straně cesty vystupují viditelné pozůstatky zdí. Jedná se patrně o torzo bašty, která chránila prostor před druhou branou. Nad ní se do dnešních dob dochovalo valeně zaklenuté sklepení. Třetí brána, jejíž pozůstatky jsou dochovány dodnes, byla přístupná schodištěm pouze pro pěší. Ve svahu pod schodištěm se nacházela ještě jedna bašta, zpevňující zde průběh původní obvodové hradby.

Za třetí branou se nacházelo vlastní, dvoudílné jádro hradu. Z jeho přední části se vstupovalo předpokládanou čtvrtou branou do zadní, nejvýše položené části hradu. Na jejím konci se nacházela polygonální bašta, přístupná kdysi z hradního jádra lávkou. Jejím úkolem bylo chránit předhradí a přístupovou cestu.

Z hradu je nádherný rozhled do širého okolí - rozhodně stojí za návštěvu. V současnosti (počátek roku 2009) vzniká nová občanská iniciativa, která si dala za cíl pečovat o tuto opuštěnou zříceninu: SPOLEČENSTVÍ PŘÁTEL HRADU OSTRÝ.

 

 

 
 
 

 
 

Brána do Čech

Více tipů na výlet na www.branadocech.cz

Výlety tematické - turistika

  • kopce a rozhledny Českého středohoří
  • hrady a zámky,
  • památky, muzea,
  • pamětihodnosti, pomníky,
  • technické památky,
  • zoologické zahrady atd.
  • cykloturistika

 


 

 
 
 

 
 

Tipy na výlet

Lovoš
 
Lovoš
Oparno-hrad
 
Oparno-hrad
Oparno-hrad
 
Oparno-hrad
Lovoš
 
Lovoš
Milešovka
 
Milešovka
Kletečná
 
Kletečná
Lovoš
 
Lovoš
Milešovka od milešovského rybníka
 
Milešovka od milešov...
Kletečná
 
Kletečná
Milešovka
 
Milešovka
Ostrý
 
Ostrý
Oltářík-cesta z Opárna
 
Oltářík-cesta z Opárna
Milešovka a jeleni se klidňe pasou
 
Milešovka a jeleni s...
Hrad Ostrý
 
Hrad Ostrý
Ostrý-pohled na Milešovku
 
Ostrý-pohled na Mile...